27. 7. 2026

Závazné posouzení převodních cen (APA): Jak získat jistotu, že Vás finanční úřad nepřekvapí

  • Legislativa
  • Praxe

Převodní ceny jsou jednou z oblastí, na které se finanční úřady stále více zaměřují a jsou dle poslední judikatury schopné též realizovat vysoké doměrky. Obhajoba nastavení převodních cen přitom může být velmi obtížná a zdlouhavá, jelikož prokazování správnosti převodních cen je především o správné argumentaci a jejím podložením kvalitní dokumentací – pokud tato není k dispozici, tak se riziko doměrku a zdlouhavé kontroly výrazně zvyšuje.

Jak se tedy zbavit v pozici finančního ředitele strachu z daňové kontroly a doměrku na převodních cenách? Odpověď je jednoduchá – využijte institutu závazného posouzeni (zkráceně “APA” z anglického “Advance Pricing Agreement”). S tímto nástrojem můžete jakékoliv nejistoty do značné míry odstranit ještě předtím, než k jakékoli kontrole vůbec dojde. V čem “APA” spočívá, jak o něj požádat a pro koho dává smysl?

Co je závazné posouzení převodních cen (APA)

APA (Advance Pricing Agreement), česky závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami, je institut zakotvený v § 38nc zákona o daních z příjmů (ZDP).

Jádro věci je jednoduché: poplatník si může nechat předem od finančního úřadu posoudit, zda jím zvolený způsob tvorby ceny mezi spojenými osobami odpovídá principu tržního odstupu (arm’s length principle) ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP. Finanční úřad Váš návrh posoudí a vydá rozhodnutí o závazném posouzení. Pokud Vašemu návrhu vyhoví, tak platí, že budou-li po celou dobu naplněny podmínky, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno, správce daně bude při případné kontrole takto vytvořenou cenu považovat za cenu obvyklou.

Jak celý proces probíhá

  • Podání žádosti. Žádost podává ten poplatník, na kterého se posouzení bude vztahovat, a to místně příslušnému správci daně.
  • Obsah žádosti. Žádost musí obsahovat alespoň údaje vyjmenované v  38nc odst. 2 ZDP. V praxi popíšete posuzovanou transakci, funkční a rizikový profil zúčastněných stran, zvolenou metodu a výslednou cenu (nebo cenové rozpětí).
  • Doložení dokumentací. K návrhu je potřeba přiložit odpovídající transfer-pricingovou dokumentaci – obsahující zejména informace o skupině, o rozdělení funkcí a rizik, o posuzované transakci či dalších okolnostech majících vliv na transakci a o způsobu, jakým poplatník stanovil převodní cenu (včetně informací o nezávislých srovnatelných transakcích jak interních, tak externích) a další. K rozsahu dokumentace vydalo Ministerstvo financí pokyn D-334.
  • Rozhodnutí správce daně. Správce daně posoudí žádost a vydá rozhodnutí, že souhlasí s poplatníkem navrhnutou cenotvorbou (pozitivní rozhodnutí), nebo že s ní nesouhlasí (negativní rozhodnutí/zamítnutí APA). Cílem je samozřejmě dosáhnout pozitivního rozhodnutí, proto je v průběhu procesu zásadní aktivní komunikace se správcem daně a kvalitně zpracovaná TP dokumentace. V případě negativního rozhodnutí lze APA doplnit a získat pozitivní rozhodnutí.

Na jednu nebo více transakcí

Žádost se obvykle podává za účelem posouzení jedné transakce. Pokud spolu ale více transakcí úzce souvisí (mezi stejnými subjekty a týkající se stejného obchodu), je vhodné je agregovat a posoudit obchodní vztah jako celek, pokud je to takto možné pro APA žádost nadefinovat. Je samozřejmě možné podat i vícero APA žádostí a nechat posoudit vícero transakcí (zpravidla se volí ty nejdůležitější transakce nebo transakce, u nichž poplatník vnímá zvýšenou nejistotu, kterou by podáním APA rád odstranil).

Kolik to stojí a jak dlouho to trvá

Správní poplatek za zpracování APA žádosti činí 10 000 Kč. Je ovšem třeba počítat s tím, že se neodvíjí paušálně „od žádosti“, ale od počtu posuzovaných transakcí (resp. souborů agregovaných úzce souvisejících transakcí posuzovaných jednou metodou). Za jednu posuzovanou transakci tedy zaplatíte správci daně 10 000 Kč.

Pokud jde o lhůtu na vyjádření správce daně k podané žádosti, měl by správce daně vydat rozhodnutí do 6 měsíců (viz Pokyn Ministerstva financí č. MF-20, o stanovení lhůt při správě daní). V praxi může u složitějších transakcí posouzení trvat i déle podle náročnosti posuzovaného případu a včasnosti poskytnutí součinnosti ze strany poplatníka. APA rozhodnutí může platit již pro období, kdy byla podána žádost. Aby v případě požadavku správce daně na úpravu cenotvorby v rámci APA procesu měli klienti stále dostatek času na opravu, doporučujeme podat žádost tak, aby o ní bylo rozhodnuto ještě před uzavřením účetnictví (příp. alespoň před podáním daňového přiznání) za dotčené zdaňovací období. Zároveň se snažíme komunikovat se správcem daně a získat dopředu jeho pohled tak, aby společnost případně dopředu věděla, zda bude APA odsouhlasena, nebo zda bude potřeba žádost a cenotvorbu doplnit.

Jak dlouho rozhodnutí platí

Platnost APA rozhodnutí je zpravidla omezena na 3 roky (zdaňovací období), přičemž výkladově je možné požádat i o delší platnost. V praxi jsme se však doposud setkali vždy s tím, že finanční úřad omezil platnost APA na 3 roky (i v případě podání žádosti na delší období). Žádost o závazné posouzení lze podat nejdříve na zdaňovací období, v němž se žádost podává, a na zdaňovací období, která následují. Není možné podat žádost o závazné posouzení na již ukončená zdaňovací období. Nicméně pokud poplatník uplatňoval i v předcházejících obdobích stejný způsob tvorby převodních cen za obdobných podmínek, může v případě vydání kladného rozhodnutí předpokládat, že správce daně bude v případě daňové kontroly postupovat podobně jako u vydaného závazného posouzení.

Co Vám APA přinese

  • Daňová jistota. Víte předem, že Váš přístup je akceptován. Žádné dohady o výběru metody, žádné nepříjemné překvapení při kontrole.
  • Ochrana před doměrkem. Po dobu platnosti a při splnění deklarovaných podmínek správce daně nastavené ceny nezpochybní a bude je považovat za obvyklé.
  • Lepší důkazní pozice. Metodiku jste obhájili předem, takže ji nemusíte znovu pracně prokazovat zpětně v rámci daňové kontroly (za předpokladu, že nedošlo k nějakým změnám). Kvalitně zpracovaná dokumentace navíc obecně přesouvá důkazní břemeno směrem ke správci daně.
  • Úspora nákladů v dlouhodobém horizontu. Obhajoba převodních cen při kontrole bývá časově i finančně náročná a případný doměrek daně je dodatečným nákladem, za který nese odpovědnost management. Členové statutárního orgánu jsou totiž povinni vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, a pokud v důsledku porušení této povinnosti vznikne společnosti škoda – například právě v podobě daňového doměrku – mohou za ni nést odpovědnost. Postupuje-li přitom společnost v souladu s kladně vydaným rozhodnutím o závazném posouzení, výrazně se snižuje jak riziko samotného doměrku, tak s ním spojené riziko odpovědnosti statutárního orgánu.

Na co si dát pozor

  • Účinnost je podmíněná realitou. Rozhodnutí je účinné jen tehdy, odpovídá-li skutečný stav údajům v žádosti. Pokud byly podmínky uvedeny nepřesně, neúplně či nepravdivě, nebo se v čase (výrazně) změnily, rozhodnutí podle § 133 odst. 5 daňového řádu použít nelze.
  • Potvrzuje se metoda. Závazné posouzení kryje způsob tvorby ceny, nikoli automaticky každou konkrétní hodnotu. Šikovný poradce však dokáže tyto aspekty včlenit např. do návrhu výroku rozhodnutí o APA.
  • Není opravný prostředek. Proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky (§ 132 odst. 3 daňového řádu). O to důležitější je připravit žádost o závazné posouzení pečlivě napoprvé. Dle našich zkušeností je však možné APA žádost doplnit a dosáhnout dodatečně pozitivního rozhodnutí.

Pro koho APA dává smysl

Z našich zkušeností se závazné posouzení nejlépe hodí pro firmy, které:

  • realizují opakované, objemově významné transakce se spojenými osobami,
  • mají složité nebo unikátní transakce, kde je benchmark obtížně dostupný,
  • již prošly daňovou kontrolou v oblasti převodních cen s doměrkem a chtějí mít jistotu, že opravené nastavení už nebude napadáno,
  • plánují restrukturalizaci skupiny a chtějí mít nové nastavení cen odsouhlasené od začátku.

Závěrem ještě dodáváme, že APA není jen pro nadnárodní skupiny. V naší praxi jsme jej úspěšně využili i pro vztahy mezi tuzemskými spojenými osobami, kde závazné posouzení zvýšilo daňovou jistotu a snížilo riziko doměrků.

Přemýšlíte, zda by závazné posouzení dávalo smysl právě ve Vaší situaci – ať už u přeshraničních transakcí, nebo mezi tuzemskými spojenými osobami? Rádi s Vámi možnosti APA probereme a posoudíme, zda se APA ve Vašem případě vyplatí, a případně Vám pomůžeme s přípravou žádosti i podkladové dokumentace.

Zde uváděné informace představují obecné pojednání a nepředstavují závazné stanovisko ani doporučení k nastavení konkrétních transakcí. 

Jsme připraveni vám pomoci v oblasti převodních cen

Kontaktujte nás pro konzultaci – náš tým vám pomůže nastavit převodní ceny a připravit transfer pricing dokumentaci tak, aby obstály v praxi.

Další články

Potřebujete jistotu v oblasti převodních cen? Kontaktujte nás a domluvte si konzultaci – navrhneme řešení přesně pro Vaši společnost.

17. 6. 2026

Kdy je TP adjustment samostatnou službou a kdy úpravou ceny zboží? (DPH aspekty transferových cen)

  • Judikatura
  • Praxe

V nedávném příspěvku na našem blogu jsme poukázali na multidisciplinární charakter převodních cen. Nyní se k tomuto tématu vracíme shrnutím pohledu judikatury Evropského soudního dvora (SDEU) na tzv. „transfer pricing adjustmenty“ („TP adjustment“). Jak ukazují dva zásadní rozsudky Soudního dvora EU (SDEU) – Arcomet TowercranesStellantis – každá vnitroskupinová úprava (tzv. „TP adjustment“) s sebou nese významné daňové aspekty i mimo rámec daně z příjmů, jejichž případné podcenění může vést k doměrkům v oblasti DPH (popř. i cel). Přitom pohled na TP adjustmenty se může lišit „případ od případu“.

Zatímco v jednom případě SDEU potvrdil, že koncernové dorovnání marže podléhá DPH, v druhém naopak dospěl k závěru, že o samostatné plnění nejde. Pojďme se podívat na oba rozsudky podrobněji.

14. 5. 2026

Alchymie nákladové základny

  • Legislativa
  • OECD
  • Praxe

V oblasti převodních cen (TP) se často vedou debaty o výši přirážky nebo marže. Je 5 % dost? Není 8 % příliš? Zatímco se však často diskuse točí okolo procentní sazby, v základech jejich výpočtů se často tiše skrývá větší riziko: nesprávně definovaná nákladová základna.

Pokud použijete metodu nákladů a přirážky (Cost-Plus) nebo transakční metodu čistého rozpětí (TNMM) s cílenou čistou přirážkou, nákladová základna je často důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. I Pokyn D-10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou např. uvádí: „pro účely stanovení odpovídající přirážky je nezbytné správně a přesně určit strukturu nákladů, které souvisí s poskytnutou službou“