13. 1. 2026

Smluvní výrobce ve ztrátě: Daňová past u převodních cen, o které byste měli vědět

  • Legislativa
  • OECD
  • Praxe

V Česku stále působí řada dceřiných společností v pozici smluvního výrobce. Nezřídka se stává, že mateřské společnosti se nedaří a česká dcera vykazuje ztrátu, což se pak nelíbí českému finančnímu úřadu. Řada transfer pricing kontrol pak končí vysokými doměrky. 

Níže uvádíme krátké zamyšlení nad pozicí smluvního výrobce a možností argumentace ztrát z pohledu transferových cen. 

Kontext 

  • Definice: Smluvní výrobce vyrábí pro skupinu, zpravidla dle know-how/patentů vlastněných matkou, která vykonává strategická rozhodnutí a tím významně ovlivňuje business smluvního výrobce. 
  • Princip transferových cen: Pokud matka rozhoduje o tom, co a kolik se bude vyrábět, měla by nést i odpovídající rizika, včetně rizika nevyužité kapacity. 
  • Varování: Finanční úřad u smluvních výrobců očekává sice přiměřený, ale stabilní zisk – případná ztráta je pozvánkou pro daňovou kontrolu s vysokým rizikem doměrku 
  • Častá chyba: Česká dcera vykáže ztrátu kvůli poklesu objednávek od matky a snaží se argumentovat nevyužitými kapacitami, o kterých však rozhodovala matka. 

 

Jak na ztráty nahlíží převodní ceny 

Ztrátové entity jsou častým předmětem daňových kontrol a existuje již poměrně ustálená judikatura potvrzující tyto doměrky. Jako příklad uvádíme rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 153/2017, který stále tvoří určitý základ argumentace finančních úřadů. 

O ztrátách pojednává např. Směrnice OECD v Kapitole I.,  bodu D.3 Ztráty. Zde se uvádí např., že ztráty sice obecně nejsou na trhu výjimečný jev, nicméně nezávislý podnik by nebyl ochoten tolerovat dlouhodobé ztráty a obdobně i ztrátová společnost ve skupině by měla požadovat kompenzaci. I český pokyn GFŘ D-34 uznává, že v odůvodněných případech může i rutinní entita vykázat ztrátu, avšak výhradně jen z funkcí, které vykonává a řídí, nese z nich vyplývající rizika a má dostatečnou finanční kapacitu tato rizika nést, a jen pokud by v obdobné situaci byl ztrátový i nezávislý subjekt za obdobných okolností. 

Možnost zdůvodnit u smluvního výrobce ztrátovou situaci je tak velmi omezená a při objektivním pohledu často velmi nejistá. I tak se nám v některých případech povedlo úspěšně obhájit ztrátu nebo výrazně snížit hrozící doměrek.  

Co dělat v případě vykázání ztráty 

Nejjednodušším řešením z pohledu managementu české dcery by mělo být o hrozící ztrátě včas informovat matku a dostatečně vysvětlit hrozící daňová rizika v ČR (zpravidla i s vyjádřením a zapojením českého daňového poradce). V realitě je však tato cesta často obtížná (nezřídka se právě matka potýká s nepříznivou tržní situací), a je třeba zvážit, jak k dané situaci přistoupit z pohledu českého managementu. Jednou z možností je provést podrobnou analýzu ztráty a vytvořit odpovídající dokumentaci, prokazující její přiřaditelnost české společnosti. V praxi vhodnými argumenty jsou např.: 

  • Lokální neefektivity (např. vysoká fluktuace lidí, zmetkovitost, poruchy v rámci zanedbané údržby, skokové navýšení cen některých vstupů či mezd spojené s lokálním trhem); 
  • Ztráty z nezávislého businessu české dcery, který nesouvisí se skupinou; 
  • Ztráty způsobené omezením provozu (např. povodně) 

Je třeba zohlednit, že jakékoliv dlouhodobé ztráty u entit typu smluvního výrobce zpravidla nepůjde dostatečně obhájit a opakování stejných argumentů každý rok bývá odmítáno finančním úřadem. Finanční úřad pak např. u lokálních neefektivit argumentuje tím, že se jedná o běžné provozní náklady, které již mají být zakalkulovány již v ceně. 

V případě, že dceřiná společnost neidentifikuje dostatečné argumenty pro zdůvodnění ztráty a mateřská společnost odmítne poskytnout kompenzaci, tak některé společnosti v rámci ochrany lokálního managementu provedou transfer-pricingovou úpravu přímo v daňovém přiznání. 

Závěr: Co dělat, když hrozí/nastane ztráta? 

  • Úpravy cen v reálném čase: Nečekejte na konec roku. Pokud vidíte, že končíte ve ztrátě, požadujte včas po matce úpravu ceny (transfer pricing adjustments), ještě před uzavřením účetnictví. 
  • Smluvní ošetření: Mějte ve smlouvách a TP dokumentaci ošetřeno, jak se postupuje v případě zásadních změn, např. nevyužité kapacity nebo skokového nárůstu nákladů. 
  • Analýza ztráty: Analyzujte důvody ztráty a kdo je za ně odpovědný. 
  • Dokumentace: Provádějte pravidelně revizi převodních cen a v případě ztrát zpracujte podpůrnou dokumentaci obsahující jejich zdůvodnění. 
  • Daňová kontrola: V případě otevření daňové kontroly se včas zkoordinujte s mateřskou společností a daňovým poradcem se specializací na převodní ceny a proces. Zanalyzujte Vaši pozici a stanovte si reálné cíle pro kontrolu. Současně se vyvarujte chybné a opakované argumentace. 
  • Lokální management: Zvažte rozsah Vaší osobní odpovědnosti v případě daňového doměrku a nebojte se využít podporu daňového poradce v diskusi s mateřskou společností. 

Potýkáte se s účetní nebo daňovou ztrátou a nejste si jisti pozicí Vaší společnosti? Rádi s vámi prodiskutujeme vhodný přístup. 

Zde uváděné informace představují obecné pojednání a nepředstavují závazné stanovisko ani doporučení k nastavení konkrétních transakcí. 

Jsme připraveni vám pomoci v oblasti převodních cen

Kontaktujte nás pro konzultaci – náš tým vám pomůže nastavit převodní ceny a připravit transfer pricing dokumentaci tak, aby obstály v praxi.

Další články

Potřebujete jistotu v oblasti převodních cen? Kontaktujte nás a domluvte si konzultaci – navrhneme řešení přesně pro Vaši společnost.

27. 7. 2026

Závazné posouzení převodních cen (APA): Jak získat jistotu, že Vás finanční úřad nepřekvapí

  • Legislativa
  • Praxe

Převodní ceny jsou jednou z oblastí, na které se finanční úřady stále více zaměřují a jsou dle poslední judikatury schopné též realizovat vysoké doměrky. Obhajoba nastavení převodních cen přitom může být velmi obtížná a zdlouhavá, jelikož prokazování správnosti převodních cen je především o správné argumentaci a jejím podložením kvalitní dokumentací – pokud tato není k dispozici, tak se riziko doměrku a zdlouhavé kontroly výrazně zvyšuje.

Jak se tedy zbavit v pozici finančního ředitele strachu z daňové kontroly a doměrku na převodních cenách? Odpověď je jednoduchá – využijte institutu závazného posouzeni (zkráceně “APA” z anglického “Advance Pricing Agreement”). S tímto nástrojem můžete jakékoliv nejistoty do značné míry odstranit ještě předtím, než k jakékoli kontrole vůbec dojde. V čem “APA” spočívá, jak o něj požádat a pro koho dává smysl?

17. 6. 2026

Kdy je TP adjustment samostatnou službou a kdy úpravou ceny zboží? (DPH aspekty transferových cen)

  • Judikatura
  • Praxe

V nedávném příspěvku na našem blogu jsme poukázali na multidisciplinární charakter převodních cen. Nyní se k tomuto tématu vracíme shrnutím pohledu judikatury Evropského soudního dvora (SDEU) na tzv. „transfer pricing adjustmenty“ („TP adjustment“). Jak ukazují dva zásadní rozsudky Soudního dvora EU (SDEU) – Arcomet TowercranesStellantis – každá vnitroskupinová úprava (tzv. „TP adjustment“) s sebou nese významné daňové aspekty i mimo rámec daně z příjmů, jejichž případné podcenění může vést k doměrkům v oblasti DPH (popř. i cel). Přitom pohled na TP adjustmenty se může lišit „případ od případu“.

Zatímco v jednom případě SDEU potvrdil, že koncernové dorovnání marže podléhá DPH, v druhém naopak dospěl k závěru, že o samostatné plnění nejde. Pojďme se podívat na oba rozsudky podrobněji.