4. 3. 2026

Transfer pricing dokumentace – bude povinná ze zákona?

  • Legislativa
  • Praxe

Programové prohlášení vlády počítá s posílením dohledu nad vyváděním zisků z České republiky, a to se zaměřením na oblast převodních cen. Jedním z klíčových opatření má být zavedení zákonné povinnosti pro nadnárodní společnosti vést předem zpracovanou dokumentaci k převodním cenám ke způsobu stanovení cen u transakcí mezi spojenými osobami. Zatímco dosud byla transfer pricing dokumentace v českém prostředí především na bázi doporučení a metodických pokynů, plánovaná změna směřuje k jejímu pevnému legislativnímu ukotvení. 

Vláda ve svém prohlášení uvádí: „U nadnárodních firem zavedeme povinnost mít předem deklarovanou dokumentaci ke způsobu stanovení ceny obvyklé, čímž omezíme možnost provádět účelové manipulace.“ Cílem vlády je tedy zvýšit transparentnost vnitroskupinových vztahů a poskytnout finanční správě nástroj pro efektivnější kontrolu souladu s principem tržního odstupu. 

Praktické dopady pro daňové subjekty 

Plánované zavedení dokumentační povinnosti odpovídá standardům v řadě evropských zemí, kde je předložení dokumentace nebo její části nezřídka navázáno již na podání daňového přiznání. I když v ČR zatím nejsou známy přesné parametry (např. obratové limity, struktura dokumentace, případná účinnost), lze očekávat vyšší důraz na připravenost subjektů doložit nastavení cen v reálném čase, nikoliv až ex-post v rámci daňové kontroly. 

Nicméně už nyní kvalitně zpracovaná dokumentace usnadňuje poplatníkovi průběh daňových kontrol a přesouvá důkazní břemeno na správce daně. Vzhledem k avizovanému zpřísnění dohledu dává smysl revidovat stávající nastavení vnitroskupinových vztahů a začít s přípravou podkladů včas. 

Obsah a struktura dokumentace převodních cen 

Dokumentace představuje základní podklad pro doložení tržní obvyklosti transferových cen. V mezinárodní praxi, ke které se česká úprava pravděpodobně přikloní, se uplatňuje struktura doporučená směrnicí OECD: 

  • Master File (Skupinová dokumentace): Obsahuje informace o celkové organizační struktuře skupiny, popisu předmětu podnikání, nehmotném majetku a finančních aktivitách v rámci celého uskupení. 
  • Local File (Lokální dokumentace): Zaměřuje se na konkrétní entitu a zpravidla obsahuje detailní popis a analýzu kontrolovaných transakcí s cílem prokázat, že sjednané ceny odpovídají cenám obvyklým mezi nezávislými subjekty (princip tržního odstupu). 

Náš tým má bohaté zkušenosti s přípravou dokumentací k převodním cenám napříč širokým spektrem různých odvětví. Pokud zvažujete revizi svého stávajícího nastavení nebo potřebujete připravit novou dokumentaci, jsme Vám rádi k dispozici. 

Jsme připraveni vám pomoci v oblasti převodních cen

Kontaktujte nás pro konzultaci – náš tým vám pomůže nastavit převodní ceny a připravit transfer pricing dokumentaci tak, aby obstály v praxi.

Další články

Potřebujete jistotu v oblasti převodních cen? Kontaktujte nás a domluvte si konzultaci – navrhneme řešení přesně pro Vaši společnost.

14. 5. 2026

Alchymie nákladové základny

  • Legislativa
  • OECD
  • Praxe

V oblasti převodních cen (TP) se často vedou debaty o výši přirážky nebo marže. Je 5 % dost? Není 8 % příliš? Zatímco se však často diskuse točí okolo procentní sazby, v základech jejich výpočtů se často tiše skrývá větší riziko: nesprávně definovaná nákladová základna.

Pokud použijete metodu nákladů a přirážky (Cost-Plus) nebo transakční metodu čistého rozpětí (TNMM) s cílenou čistou přirážkou, nákladová základna je často důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. I Pokyn D-10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou např. uvádí: „pro účely stanovení odpovídající přirážky je nezbytné správně a přesně určit strukturu nákladů, které souvisí s poskytnutou službou“

14. 4. 2026

Smluvní výrobce ve ztrátě a „hypotetická transakce”: NSS potvrdil, že finanční úřad může doměřit kompenzaci od mateřské společnosti

  • Judikatura
  • Praxe

Může finanční úřad doměřit daň z příjmů české dceřiné společnosti jen proto, že dlouhodobě vykazuje ztrátu a její vedení tvoří zaměstnanci zahraniční mateřské společnosti? Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2026, sp. zn. 8 Afs 229/2024 – 97, je odpověď  v zásadě ANO — pokud správce daně dostatečně prokáže, že dceřiná společnost fakticky vykonává vůli mateřské společnosti a nejedná plně samostatně. V takovém případě je na místě doměřit tzv. hypotetickou transakci podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (ZDP), tedy kompenzaci, kterou by nezávislý smluvní výrobce za daných okolností od svého principála obdržel. 

Současně ale NSS zrušil rozsudek krajského soudu pro nepřezkoumatelnost a vytkl mu nedostatečné vypořádání námitek daňového subjektu. Rozhodnutí tak přináší důležité závěry pro obě strany — jak pro finanční správu, tak pro daňové poplatníky.