15. 1. 2026

Mzdové náklady + 7 %.“ Proč vám pouhé srovnání s tržní cenou při kontrole převodních cen nemusí projít?

  • Judikatura
  • Praxe

Vnitroskupinové služby jsou pod neustálým drobnohledem finančních úřadů. Mnoho firem je přesvědčeno, že pokud je převodní cena nastavena „podle trhu“, jsou v bezpečí. Nejnovější judikatura Nejvyššího správního soudu však ukazuje, že bez detailních podkladů o skutečném rozsahu práce je velmi obtížné odvolávat se na “tržní cenu” za obdobná plnění, když není možné porovnat jejich rozsah. 

Rozsudek NSS 6 Afs 256/2023 

V nedávném sporu (sp. zn. 6 Afs 256/2023) se řešila situace firmy, která fakturovala servis a monitoring fotovoltaických elektráren (FVE). Daňový subjekt byl přesvědčen, že jeho ceny jsou v pořádku, protože odpovídají tržním cenám, a pro obhajobu využil metodu srovnatelné nezávislé ceny (tzv. “CUP”). Daňový subjekt tvrdil, že existuje řada nezávislých firem nabízejících údržbu FVE. V průběhu řízení označil konkrétní poskytovatele a předložil jejich nabídkové ceny, aby prokázal, že jím placená cena je tržně obvyklá.  

Finanční správa však tento přístup odmítla. Problém byl v absenci důkazů o tom, co bylo za dané peníze skutečně dodáno. Pokud firma nepředloží konkrétní výkazy práce, rozpisy úkonů nebo timesheety, správce daně nemá s čím srovnávat. Nebylo tedy jasné, zda nabízená služba „údržba FVE“ od jiné firmy odpovídá přesně tomu, co dělala mateřská společnost pro dceřinou společnost. Logika soudu byla: nemůžete tvrdit, že cena za službu je tržní, pokud nedokážete definovat její přesný obsah a rozsah. 

Když daňový subjekt neunese důkazní břemeno, přebírá iniciativu správce daně. V tomto konkrétním případě finanční orgány vyhodnotily, že se jedná o rutinní služby s nízkou přidanou hodnotou. Namísto původně fakturovaných částek správce daně aplikoval metodu nákladů a přirážky (Cost Plus). Jako základnu vzal pouze mzdové náklady mateřské společnosti a k nim přidal ziskovou přirážku ve výši 7 % (horní hranice dle Pokynu D-10). Rozdíl mezi původní fakturací a tímto novým výpočtem tvořil základ pro doměření daně.  

Proč paušál bez podkladů už neobstojí 

V české korporátní praxi je stále běžné fakturovat vnitroskupinové služby formou fixního měsíčního paušálu. Pokud je však tento paušál pouze „číslem na papíře“ bez vazby na realitu, vystavujete se riziku. Správce daně v návaznosti na uvedený rozsudek může rozporovat obhajobu tržní obvyklosti, jelikož v případě nezávislých srovnatelných transakcí nebude mít s čím srovnávat. Současně správce daně v rámci kontroly transferových cen vyžaduje tzv. „benefit test“ (test užitku), kdy musíte prokázat, že služba byla skutečně poskytnuta a že pro příjemce měla ekonomický přínos. 

Bez detailní dokumentace, která doloží, kdo konkrétně na úkolu pracoval, kolik hodin nad ním strávil a jaké konkrétní služby/výkony byly poskytnuty, je obhajoba paušálu za pomoci domněle srovnatelných cen velmi komplikovaná. Absence timesheetů se tak může stát slabým článkem celého řetězce převodních cen, který může vést k rozpadu i jinak dobře zamýšleného daňového modelu. 

Jak se připravit na kontrolu: Rychlý audit pro vaše finance 

Abyste se vyhnuli scénáři „náklady + 7 %“, doporučujeme provést interní revizi nastavení služeb:  

  1. Máte u faktur za přijaté služby přiložené detailní výkazy činnosti? Nejde jen o fakturu, ale o přílohu, která jasně definuje odvedenou práci. 
  1. Jste schopni prokázat srovnatelnost nezávislých transakcí s Vaší transakcí? Nezávislé transakce musí být opravdu srovnatelné s vykonávanou činností, popř. fakturovaná cena musí být spolehlivě upravena o zjištěné rozdíly. 
  1. Dokážete zpětně doložit personální obsazení? Budete schopni i za dva roky prokázat, kteří zaměstnanci (či externisté) na dané zakázce pracovali? 
  1. Odpovídá rozsah fakturace realitě? Pokud fakturujete stejnou částku každý měsíc, ale objem práce prokazatelně kolísá, připravte si velmi dobré ekonomické zdůvodnění. 

Shrnutí klíčových poznatků: Pouhé tvrzení, že cena odpovídá trhu, v daňovém řízení neobstojí. Klíčem k úspěšné obhajobě převodních cen u služeb je též průkaznost rozsahu plnění. Toto je nezbytné zejména v případě použití metody nezávislé srovnatelné ceny. Pokud nedokážete doložit hodiny a konkrétní úkony, vystavujete se riziku, že Vaše nastavení převodních cen, resp. obhajoba daňové uznatelnosti nákladů před finančním úřadem neobstojí.  

Rádi s vámi prodiskutujeme nastavení vašich vnitroskupinových fakturací a pomůžeme vám připravit robustní dokumentaci, která obstojí i před přísným pohledem kontrolorů. Chcete si s námi domluvit nezávaznou konzultaci? 

Jsme připraveni vám pomoci v oblasti převodních cen

Kontaktujte nás pro konzultaci – náš tým vám pomůže nastavit převodní ceny a připravit transfer pricing dokumentaci tak, aby obstály v praxi.

Další články

Potřebujete jistotu v oblasti převodních cen? Kontaktujte nás a domluvte si konzultaci – navrhneme řešení přesně pro Vaši společnost.

14. 5. 2026

Alchymie nákladové základny

  • Legislativa
  • OECD
  • Praxe

V oblasti převodních cen (TP) se často vedou debaty o výši přirážky nebo marže. Je 5 % dost? Není 8 % příliš? Zatímco se však často diskuse točí okolo procentní sazby, v základech jejich výpočtů se často tiše skrývá větší riziko: nesprávně definovaná nákladová základna.

Pokud použijete metodu nákladů a přirážky (Cost-Plus) nebo transakční metodu čistého rozpětí (TNMM) s cílenou čistou přirážkou, nákladová základna je často důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. I Pokyn D-10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou např. uvádí: „pro účely stanovení odpovídající přirážky je nezbytné správně a přesně určit strukturu nákladů, které souvisí s poskytnutou službou“

14. 4. 2026

Smluvní výrobce ve ztrátě a „hypotetická transakce”: NSS potvrdil, že finanční úřad může doměřit kompenzaci od mateřské společnosti

  • Judikatura
  • Praxe

Může finanční úřad doměřit daň z příjmů české dceřiné společnosti jen proto, že dlouhodobě vykazuje ztrátu a její vedení tvoří zaměstnanci zahraniční mateřské společnosti? Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2026, sp. zn. 8 Afs 229/2024 – 97, je odpověď  v zásadě ANO — pokud správce daně dostatečně prokáže, že dceřiná společnost fakticky vykonává vůli mateřské společnosti a nejedná plně samostatně. V takovém případě je na místě doměřit tzv. hypotetickou transakci podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (ZDP), tedy kompenzaci, kterou by nezávislý smluvní výrobce za daných okolností od svého principála obdržel. 

Současně ale NSS zrušil rozsudek krajského soudu pro nepřezkoumatelnost a vytkl mu nedostatečné vypořádání námitek daňového subjektu. Rozhodnutí tak přináší důležité závěry pro obě strany — jak pro finanční správu, tak pro daňové poplatníky.