V praxi se přitom s tímto problémem setkáváme poměrně často. Typickým příkladem je úprava převodních cen (tzv. „TP adjustment”), u které je třeba řešit nejen její dopad na základ daně z příjmů, ale též zohlednění z pohledu DPH. Tato vazba přitom není žádnou novinkou — řeší se v rámci odborné praxe včetně diskusí se zástupci finanční správy v rámci Koordinačních výborů již od roku 2006 — přesto se v praxi stále podceňuje.
U TP adjustmentů je tak třeba řešit nejenom DPH, ale (v případě přeshraničních) i další aspekty typu povinnosti opravovat Intrastat hlášení, případně i celní deklarace. U vybraných transakcí může mít TP adjustment dopad i do oblasti srážkové daně (např. v případě, že je sjednána variabilní licence a její poskytovatel nesplňuje podmínky pro osvobození od srážkové daně).
Někdy je předmětem diskuse i vliv TP adjustmentu na ocenění zásob.
Při nastavování vnitroskupinových transakcí z pohledu převodních cen je tak třeba mít na mysli i vazbu na ostatní oblasti daní, jako je např.:
U dodávek zboží/výrobků
- Významnou oblastí je DPH, nemělo by se však zapomínat ani na další daňové oblasti/povinnosti, jako je např. Intrastat, celní dopady apod.
- Z pohledu daně z příjmů (a účetnictví) může být významná i diskuse, zda TP adjustment má vliv na ocenění zásob
U poskytování služeb
- Otázka vzniku stálé provozovny (či v krajním případě i místa skutečného vedení – tzv. „place of effective management“)
- Riziko vzniku daňových/odvodových povinností z titulu ekonomického zaměstnavatele v zahraničí
- Riziko srážkové daně (např. pokud součástí služeb je i poskytování know-how, software, případně pokud jsou služby poskytovány do zemí, které sráží i ze služeb)
U licenčních poplatků
- Otázka osvobození licenčních poplatků, případně sazby srážkové daně a jejího možného zápočtu
- Otázky oprav v případě zpětné úpravy licenčních poplatků (u variabilní licence)
U úroků
- Otázka limitace daňové uznatelnosti u příjemce úvěru (např. z důvodu pravidel nízké kapitalizace)
- Možnost využít u některých transakcí zjednodušení uvedené v § 23 odst. 7 ZDP
- Otázka srážkové daně (při přeshraničních transakcích)
Nastavení převodních cen tak není jen o tom „Za kolik?“, ale i o tom „Jak?“. I přes veškerou snahu o sjednocení DPH v rámci EU nahlížejí na TP adjustment lokální daňové správy často odlišně. Obdobně se může v mnohém lišit i pohled na vznik stálé provozovny, povinnosti srážet daň u softwarů apod. U přeshraničních transakcí je pak vhodné ověřit daňové aspekty s lokálním daňovým poradcem.
Převodní ceny a jejich nastavení se tak stávají multidisciplinární vědou, kdy spolu musí spolupracovat jak odborník na převodní ceny, tak případně daňový poradce (ne každý odborník na převodní ceny je i daňovým poradcem) a právník (zpravidla pro zajištění smluvní dokumentace a případném posouzení konzistentnosti cenotvorby s jinými regulemi, např. s regulací apod.).
Máte otázky k zohlednění TP adjustmentů nebo k jiným daňovým aspektům Vašich vnitroskupinových transakcí? Neváhejte se na nás obrátit a vše včas/dopředu nastavit.
Zde uváděné informace představují obecné pojednání a nepředstavují závazné stanovisko ani doporučení k nastavení konkrétních transakcí.