Proč na „základně“ záleží víc, než to na první pohled vypadá?
Směrnice OECD o převodních cenách nám dává poměrně jasný směr. Princip tržního odstupu vyžaduje, aby nákladová základna zahrnovala všechny náklady, které by za podobných okolností zohlednily nezávislé podniky. Co to ale znamená v praxi?
Zatímco nesprávně odvozené procento přirážky může vést často jen k úpravě celkové fakturace o pár (jednotek) procent, nesprávně zahrnuté (nebo nezahrnuté) náklady mohou znamenat mnohem větší korekci fakturovaných částek (a tím i mnohem vyšší potenciální doměrek).
Odvození správné nákladové základny se týká jak např. poskytování služeb, tak výrobní činnosti.
Níže shrnujeme příklady oblastí, které se při stanovení „správné“ nákladové základny řeší. Nejedná se o kompletní výčet, ale spíše o nejčastější oblasti, se kterými se v praxi setkáváme:
- Režijní náklady
Často se setkáváme s tím, že společnosti odvozují transferové ceny jen od přímých nákladů (u služeb), případně od výrobních nákladů (bez správní režie) – otázkou je, zda toto je dostatečné. Dle Směrnice OECD by měly být zahrnuty (zejména při aplikaci TNMM) všechny náklady. Často tak doporučujeme doplnit kalkulace o režijní náklady/správní režie.
- Provozní vs. ostatní náklady
Základna by měla obsahovat všechny provozní náklady související s danou transakcí. Ale co mimořádné a finanční položky? Restrukturalizační náklady, kurzové rozdíly, úroky nebo odpisy nedobytných pohledávek?
- ESOP programy
Toto je aktuální téma posledních let. Pokud mateřská společnost poskytuje zaměstnancům dceřiné firmy akcie, patří tyto náklady do nákladové základny pro výpočet přirážky? OECD naznačuje, že pokud jde o náklad na zaměstnance, který přispívá k tvorbě hodnoty, měl by být součástí základny. Judikatura v USA (známý případ Altera) tento spor vyhrotila a ozvuky slyšíme i v Evropě.
- Náklady akcionáře (Shareholder Costs)
Tyto se řeší zejména při odvození ceny služeb poskytovaných mateřskou společností a do nákladové základny nepatří. Je tak třeba nastavit pravidla, jak budou tyto náklady určeny a jak prokážete, že v nákladové základně pro výpočet služeb zahrnuty nejsou.
- Náklady bez přidané hodnoty (přefakturace externích služeb)
Jednou z nejčastějších chyb je mechanické uplatňování přirážky úplně na všechno, co proteče účetnictvím. Směrnice OECD (např. bod 2.99 a/nebo 7.34) hovoří o situacích, kdy je společnost pouze „agentem“ nebo zprostředkovatelem, a kdy nemusí být aplikace přirážky na místě.
- Dotace
V prostředí Evropské unie se s dotacemi setkáváme velmi často. Navíc období COVIDu (a následně i války s Ukrajinou) vedla k řadě specifických/přechodných dotačních opatření. Z pohledu cost-plus metody je pak potřeba řešit, o jaký druh dotace se jedná a zda má být zohledněna v nákladové základně či nikoliv.
Dalšími oblastmi, které s našimi klienty často řešíme, jsou např:
- Použití plánovaných vs. skutečných nákladů (a otázka tzv. „TP adjustmentů“)
- Nedaňové náklady (např. na firemní akci)
- Finanční náklady obecně
- Regulace a pravidla v regulovaných odvětvích
Potřebujete pomoci s revizí vašich nákladových kalkulací u převodních cen? Naši experti jsou připraveni s vámi probrat každý detail vaší transferové dokumentace.
Zde uváděné informace představují obecné pojednání a nepředstavují závazné stanovisko ani doporučení k nastavení konkrétních transakcí.