Blog - převodní ceny

V oblasti převodních cen (TP) se často vedou debaty o výši přirážky nebo marže. Je 5 % dost? Není 8 % příliš? Zatímco se však často diskuse točí okolo procentní sazby, v základech jejich výpočtů se často tiše skrývá větší riziko: nesprávně definovaná nákladová základna.

Pokud použijete metodu nákladů a přirážky (Cost-Plus) nebo transakční metodu čistého rozpětí (TNMM) s cílenou čistou přirážkou, nákladová základna je často důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. I Pokyn D-10 ke službám s nízkou přidanou hodnotou např. uvádí: „pro účely stanovení odpovídající přirážky je nezbytné správně a přesně určit strukturu nákladů, které souvisí s poskytnutou službou“

Může finanční úřad doměřit daň z příjmů české dceřiné společnosti jen proto, že dlouhodobě vykazuje ztrátu a její vedení tvoří zaměstnanci zahraniční mateřské společnosti? Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2026, sp. zn. 8 Afs 229/2024 – 97, je odpověď  v zásadě ANO — pokud správce daně dostatečně prokáže, že dceřiná společnost fakticky vykonává vůli mateřské společnosti a nejedná plně samostatně. V takovém případě je na místě doměřit tzv. hypotetickou transakci podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů (ZDP), tedy kompenzaci, kterou by nezávislý smluvní výrobce za daných okolností od svého principála obdržel. 

Současně ale NSS zrušil rozsudek krajského soudu pro nepřezkoumatelnost a vytkl mu nedostatečné vypořádání námitek daňového subjektu. Rozhodnutí tak přináší důležité závěry pro obě strany — jak pro finanční správu, tak pro daňové poplatníky. 

Převodní ceny se v praxi často vnímají jako relativně jednoduchá otázka: Za kolik má vnitroskupinová transakce probíhat? Nastavit správnou cenu je samozřejmě klíčové, ale samo o sobě to nestačí. Každá vnitroskupinová transakce má totiž řadu dalších daňových rozměrů — od DPH přes srážkovou daň až po celní a statistické povinnosti —, které je třeba posoudit ve vzájemné provázanosti. Kdo se soustředí pouze na transfer pricing v úzkém smyslu, riskuje, že přehlédne podstatné dopady v jiných daňových oblastech. 

Oblast převodních cen není jen o stanovení správné (tržní) ceny. Významnou roli zde hraje i určení, které společnosti vlastně představují tzv. „spojené osoby“ a jaké toto může mít další daňové dopady.  Transakce ve skupině je třeba zkoumat nejen z pohledu transferových cen, ale též např. z pohledu jejich dopadů na DPH, daňovou odčitatelnost vybraných nákladů, srážkovou daň nebo též dle pravidel nízké kapitalizace, které se vztahují na financování od spojených osob.